Kamiony od MKR Technology na Dakaru vyhrály 2 etapy

26.1.2023

Čtyři pódiová umístění a dvě vyhrané etapy. Taková je letošní bilance severočeských kamionů z dílny MKR Technology. Přesto ale v týmu po jubilejním 45. ročníku legendární soutěže převládá jistá frustrace. Cíl se totiž splnit nepovedlo a to zaútočit na celkový výsledek a být v elitní pětce. Navzdory tomu tým předvedl koncert plný vyčerpávajících výkonů a tím potvrdil, že umí porážet absolutní špičku

            „Jsme už pár dní doma a než se nám vrátí technika, máme čas trochu přemýšlet. Letošní ročník pro nás byl skutečně frustrující. Jiná slova nemám. Náš tým pracoval usilovně celý rok, hodně jsme testovali, ale přesto se nám nedařilo tak, jak jsme doufali. Cíl byl připravit spolehlivý motor s dobrým výkonem. To se povedlo. Konkurenčně jsme měli na to, být v nejlepších třech, ale přišly nové problémy, které si po všem tom testování neumíme vysvětlit, proč se nám staly. To bude ještě věcí analýz, jakmile se technika vrátí,“ má stále smíšené pocity hlavní konstruktér a šéf stáje MKR Technology Mario Kress.

            Kressův tým pro letošní Dakar připravil trojici závodních kamionů Renault Trucks. Ty pilotovali holandští jezdci Riwald Dakar Teamu – Gert Huzink, Pascal de Baar a Adwin Hoondert s rychlou asistencí. Každý se se svým strojem dokázal probojovat do top ten. První dva získali každý po jednom zlatu. Přesná bilance trojice renaultů z dílny MKR Technology v jednotlivých etapách dakarské rallye byla taková - čtrnáctkrát v elitní desítce, sedmkrát v pětce, čtyřikrát na pódiu a dvakrát na nejvyšším zlatém stupínku. Ze tří kamionů do cílového Dammamu přijely dva. „Tým makal výborně. Klobouk dolů, co všechno se nám povedlo překonat. Právě v tom kontextu mě mrzí, že snaha všech nezískala patřičné ocenění. Máme na to, ale potřebujeme i pořádnou porci štěstí. Ta je na Dakaru více než důležitá a my ji prostě neměli. Děláme ale všechno proto, abychom jí šli co nejvíce naproti,“ podotýká Mario Kress.

            Dakar se na Arabském poloostrově letos představil počtvrté. Posádky se shodly, že šlo o nejtěžší závod za dob v Saudské Arábii. Soutěž odstartovala už na silvestra slavnostním prologem. Na Nový rok se závod rozjel první ostrou etapou. Celkem jich posádky musely s jedním volným dnem zvládnout čtrnáct. Náročné dva týdny začaly v Sea Campu na břehu Rudého moře a skončily na opačné straně poloostrova na pobřeží Arabského zálivu. V součtu urazily přes sedm tisíc kilometrů a měřená část měla téměř čtyři a půl tisíce kilometru. „Byl to velice těžký Dakar. Závod začal s více než padesáti kamiony, ale v cíli hlavní soutěže jich bylo lehce přes deset. Tím se nechci jakkoli vymlouvat, protože pokud chceš jezdit na pódiu, tak vše musí být perfektní. Není to ale jen o autě, ale o týmu a souhře všech okolností,“ upozornil Mario Kress.

            Úvodní jedenáctikilometrový prolog přitom zajel nejlépe Gert Huzink, do kterého se vkládaly největší naděje. Skončil osmý a hned za ním kolega Pascal de Baar. Hned 1. etapa přinesla první strasti. Huzink na hodinu uvízl v dunách, kde ztratil hodinu. Tím přišel o druhé místo a propadl se na třináctou pozici. Pascalu de Baarovi po necelých dvaceti kilometrech po nárazu kamenem praskla olejová trubka. Olej se vznítil a způsobil požár kamionu. Ten posádka uhasila, ale motor byl silně poškozen, takže do bivaku musel být kamion odtažen. Adwin Hoondert pak ležel na boku v dunách.

Ve 2. etapě porucha turba vyřadila z hlavní soutěže Gerta Huzinka. Po úvodních dvou ostrých dnech tak bylo jasná, že boj o celkové výsledky se letos svést nepovede. Stále ale byla možnost zazářit v jednotlivých prověrkách a to se Huzinkovi podařilo hned ve třetím dějství. Vítězství to ale bylo uznané až s výrazným časovým odstupem. Pořadatelé totiž etapu kvůli silným dešťům a bouřkám zkrátili.

Po radostném vítězství ale přišla ve 4. etapě opět studená sprcha. Gert Huzink jedoucí na druhé pozici poškodil kompresor a zastavil se v dunách. De Baar naopak ohnul spojovací tyč a propadl se na 7. příčku. Do 5. etapy už Gert Huzink neodstartoval. Mechanici usilovně v Arábii sháněli hlavu válců. Ten den svou pátou příčkou týmu radost udělal Pascal de Baar, který v následující 6. prověrce byl klasifikovaný sedmý. Mechanikům se pro tuto speciálu podařil husarský kousek, když Gert Huzink odstartoval. Navzdory vyčerpávající a usilovné práci mechaniků, kteří dva dny nespali, se do motoru během etapy dostal písek, kamion se zastavil a závod pro holandského jezdce už definitivně skončil.

            Od té doby ale hvězda začala stoupat Pascalu de Baarovi. Ten v 8. etapě dojel jen těsně pod pódiem. Následovala jednodenní přestávka v Rijádu, kde všichni načerpali síly do další části Dakaru. Do druhé půlky se de Baarovi podařilo vstoupit na výbornou. V 9. etapě získal stříbro a kdyby nebylo v závěru defektu pneumatiky, už to vypadalo na první zlato pro něj. Tím si ale chuť spravil hned v následující 10. etapě, kterou suverénně vyhrál. Skvělý bronz pak vybojoval v maratonské 11. etapě, kde trať posádky zavedla do útrob čtvrté největší písečné pouště na světě Empty Quarter „Pusté končiny“. Vše se zdálo, že už konečně šlape jako hodinky, jenže ráno přišlo při cestě na start překvapení. De Baar si všiml přetlaku v chladicím systému. „Díky dobré analýze kluci zjistili, že na vině bylo těsnění hlavy kompresoru, které potřebovalo vyměnit. Kvůli tomu ale posádka přijela o devět minut pozdě  na start a  do etapy už nemohla odstartovat,“ popsal smolnou situaci, která se odehrála v pátek 13. Mario Kress. Ten den se ale poprvé do elitní desítky dostal Adwin Hoondert jedoucí přitom s rychlou asistencí. Hoondert zajel v devátém čase.

            K pódiu se pak ve 13. etapě opět dokázal přiblížit Pascal de Baar, který předposlední prověrku zajel čtvrtý. Exploze hadice k „turbu“ de Baarův kamion v závěrečné etapě zastavila na více než čtvrt hodiny. Posádka ji pomocí nových svorek znovu upevnila. Etapu dokončila šestnácté příčce. Počet pódiových umístění se v poslední čtrnácté prověrce tudíž nerozrostl.

Celkovým vítězem v kategorii kamionů se stal Holanďan Janus van Kasteren, též někdejší pilot severočeského renaultu. Stříbro za ním uhájil Čech Martin Macík, za kterým na třetí a čtvrté pozici následoval otec a syn Martin a Mitchel van den Brinkové. Jen kousek za desítkou na dvanácté pozici závod dokončil Adwin Hoondert v rychlé asistenci a po všech útrapách byl Pascal de Baar patnáctý. „Zažili jsme si své. Potkala nás řada technických problémů, ale také jsme ukázali, že bez nich jsme schopní soutěžit s nejlepšími a bojovat o pódium,“ připomněl skutečnost Mario Kress.

A co se bude dít teď? Týmy čekají až se technika vrátí z Arabského poloostrova domů. „Chceme se zlepšovat a co nejlépe připravit na další ročník. Teď musíme zanalyzovat, co a proč se nám vlastně stalo. V týmu určitě nastane pár změn, protože naším cílem je připravit co nejvíce spolehlivá auta, takže nás také čekají další jednání o ambicích do budoucna. Uděláme co bude v našich silách, abychom byli ještě silnější a abychom získali tolik vytouženého beduína. Velký dík proto patří nejen všem členům týmu, ale také partnerům a fanouškům. Držte našemu projektu dál pěsti. Doufáme, že štěstí už bude na naší straně,“ uzavřel jubilejní 45. ročník legendární soutěže rallye Dakar Mario Kress.