Mario Kress pěje po Dakaru chválu

26.1.2021

Elitní pětka, takový byl původní plán týmu MKR Technology pro letošní 43. ročník Rallye Dakar. Nejlepší kamion z dílny Maria Kresse byl po dvou týdnech náročné soutěže klasifikovaný jako osmý, avšak jako nejlepší severočeský speciál ve své kategorii. Přestože se smělý cíl naplnit nepovedlo a závod doprovodilo i několik náročných momentů, je v týmu důvod ke spokojenosti. Ze tří renaultů vyslaných do nejprestižnější dálkové rallye světa se do cíle dostaly dva. Jeden v elitní desítce, navíc s roudnickým palubním mechanikem, a druhý jen těsně za ní.

            „Vlastně to byl celkově úžasný Dakar navzdory tomu, co potkalo náš hybridní speciál. Měli jsme šanci si vyzkoušet, že pokud by nás nepotkaly technické problémy, bylo reálné naše představy proměnit ve skutečnost. Hybrid se pohyboval mezi třetím a šestým místem, Gert si ho hodně chválil a byl s jeho výkonem a chováním spokojený. Bohužel, na kdyby se nehraje, a my se musíme ještě více zaměřit na samotný motor, protože v něm i v autě jako takovém, je potenciál opravdu velký,“ sdělil Mario Kress, hlavní konstruktér týmu MKR Technology.

            Severočeská konstruktérská stáj pro letošní Dakar připravila trojici závodních kamionů Renault Trucks pro dvojici holandských stájí. Dva byly pro Riwald Dakar Team, kde právě s jediným hybridním strojem v soutěži postaveným na modelu C 460 jel pilot Gert Huzink, druhý kamion K 520 vedl parťák Pascal de Baar. Třetí speciál z nové dílny v severočeském Chvalíně, kam se tým v uplynulém roce přesunul, kočíroval zkušený Martin van den Brink z týmu Mammoet Rallysport.

            Letošní 43. ročník se podruhé jel v Saudské Arábii. Na posádky čekalo po úvodním prologu dvanáct etap a v součtu téměř osm tisíc kilometrů, z nichž bylo přes čtyři tisíce sedm set měřených. Na start v Džiddě se postavilo přes čtyřicet kamionů. Po dvou týdnech se jich do stejného města, kde byl také cíl, vrátilo dvacet. „Statistiky mluví jasně. Letošní Dakar byl opět velmi náročný. I když jsme říkali, že chceme být v top pětce, tak náš výsledek můžeme považovat za velký úspěch. Vždyť celá první šestnáctka je velmi schopná a je zde velká konkurence,“ podotkl Mario Kress.

            Závod nejlépe rozjel právě hybridní kamion s Gertem Huzinkem. V úvodním jedenáctikilometrovém prologu si sedmým místem zajistil dobrou pozici pro start v 1. etapě. V té si ale lépe vedl Martin van den Brink s roudnickým mechanikem Danielem Kozlovským na palubě, kteří svým osmým místem postavili základ svému historickému úspěchu. Ve 2. etapě ale přišla zásadní rána pro celý tým. Huzinkův hybrid zastavila prasklá vložka válce. Už to vypadalo, že holandská posádka nebude moci zasáhnout už ani do dalších dějství v tzv. Dakar Experience, kdy se do závodu může ještě do dvou dnů vrátit a následně se čtvrthodinovou penalizací pokračovat bez možnosti zasáhnout do celkového hodnocení. Týmu mechaniků kolem Maria Kresse se i v tvrdých podmínkách povedl husarský kousek a citelně poničený motor znovu vrátili do závodní kondice. Huzink se opět pohyboval na čelních pozicích, ale penalizace ho dvakrát odsunuly na desátou příčku. Pak přišel skutečný konec, když opravený motor silný nápor nevydržel a po volném dnu vystavil definitivní stopku. „Je smutné, že odešlo šest cylindrů. Během posledních dvou let jsme se zejména na motor po určitých historických potížích ještě více soustředili a věnovali mu větší péči, abychom se potížím vyhnuli. A pak se stalo tohle. Vše musíme rozebrat a přijít na to, kde byla opravdu chyba, která se stát prostě nesmí,“ kroutil hlavou po návratu do Čech Mario Kress.

            Hybrid s Gertem Huzinkem tak v konečné klasifikaci 43. ročníku chyběl. Nepsaného lídra týmu ale skvěle doplnil kolega Pascal de Baar, který od samého začátku bojoval o celkovou elitní desítku. Přestože prolog zajel desátý, hned v první kamenité etapě měl až neskutečnou smůlu co do počtu defektů. Ty ho odsunuly na patnáctou příčku. O stupeň horší pozici už zajel jen v 7. maratonské etapě, kde mu opět prasklá pneumatika dokonce utrhla hlavní vypínač. De Baarova posádka jinak po celou dobu atakovala hranici Top Ten. V šesté a jedenácté prověrce dojela na deváté příčce, což bylo letošní maximum. Stabilní výkon jí ale umožnil od páté rychlostní prověrky udržet si svoji průběžnou jedenáctou pozici, se kterou se nakonec s letošním Dakarem rozloučila. „Pascal předvedl fantastickou práci, ale neměl štěstí s pneumatikami. Prorazil jich tolik jako snad nikdo. V několika etapách jich musel měnit více než s sebou vezl na korbě, takže čekal, až kolem pojede někdo, kdo mu půjčí takovou, která mu navíc bude sedět. To byla velká smůla, protože jinak jeho „káčko“ nemělo žádné potíže. Zdržely ho vždy jen drobnosti,“ připomněl skutečnost židovický konstruktér Kress. 

            Nakonec nejlepším z trojice severočeských renaultů byl Martin van den Brink, který měl v kabině roudnického mechanika Daniela Kozlovského. Posádka týmu Mammoet Rallysport do Dakaru vstupovala se zcela novým speciálem. Po letech v „Sherpě“, tedy kamionu s čumákem, sestava naskočila do trambusové verze motelu C 460, tedy do totožného stroje jako pilot Huzink, avšak bez hybridní technologie. „Martin se s autem sžíval, zezačátku hledal čumák, tak volil opatrnější styl jízdy. To se nakonec ukázalo strategicky i jako dobrý tah, protože jsme jeli stabilně, a přitom postupně zrychlovali,“ popsal palubní mechanik Daniel Kozlovský.

            Holandsko-česká posádka se hned po 1. etapě probojovala na osmou příčku, kterou dokázala následně ještě dvakrát vylepšit. Letošním etapovým maximem byla dvakrát sedmá pozice – nejprve v 7. maratonské etapě a následně v deváté prověrce. V 8. etapě ale přišel moment, který zásadně změnil následující vývoj. Při jednom skoku se navigátor Wouter de Graaff nešťastně uhodil do hlavy a způsobil si lehčí otřes mozku. Bolesti hlavy při každém dalším nárazu silně rezonovaly. „Wouter od té doby trpěl jako zvíře. Díky interkomu jsme jeho bolesti prakticky prožívali s ním. Martin proto volil úplně jiný styl jízdy, museli jsme zvolnit, protože jinak by to Wouter jen těžko vydržel. Byli jsme ale tým, výsledek už nebyl tím, za čím jsme se hnali. Chtěli jsme prostě dokončit kompletní, ale přitom solidně. Martin tedy jel rychle, ale nijak neriskoval. Já ale říkám, že všechno zlé je k něčemu dobré. Martin za to umí vzít. To, že tentokrát nemohl, vnímám, že by se v opačném případě mohlo přihodit i něco jiného. Prostě to tak mělo být,“ shrnul vystoupení červeného kamionu s číslem 506 Daniel Kozlovský. 

            Roudnický mechanik a pilot Martin van den Brink nakonec zaznamenal svůj historický výsledek na Dakaru. Kozlovský skončil nejlépe dvaadvacátý v roce 2015 s kazašským pilotem Arturem Ardavičusem. Van den Brinkova byla dosud nejlepší jedenáctá příčka. Oba se nyní dostali do vytoužené Top Ten. „Mammoetu patří velká gratulace, protože kluci odvedli vynikající práci. Od začátku si drželi tempo, nevymýšleli nic navíc. Přitom jeli s úplně novým autem, které neměli dostatečně otestované. Jsem spokojený, jakou si drželi lajnu,“ pochválil Mario Kress sestavu Mammoet Rallysport. Martin van den Brink tak byl vzorem pro svého syna, který v průběhu soutěže oslavil své devatenácté narozeniny a následně úspěšně dokončil svůj první Dakar. Pilotní premiéru ve svém volvu zvládl na výbornou, když závod uzavřel devatenáctým místem.

            I přes řadu komplikací u všech posádek skončil 43. ročník věhlasné dálkové rallye pro konstruktérský tým MKR Technology úspěšně. Do startu samotného závodu se přitom kvůli aktuální pandemické situaci mohlo stát cokoli. „Klobouk dolů před celým pořadatelským týmem. Takovou organizaci a takový management jsem nikde jinde nezažil. Vše fungovalo naprosto fantasticky a vše bylo skvěle vymyšlené – testování, let, karanténa, další testy. Díky tomu jsme všichni byli celou dobu v covid free bublině. Myslím, že další organizátoři by si mohli vzít příklad,“ chválil pořádající agenturu A.S.O. Mario Kress, když současně nezapomněl ani na své. „Mám radost, jaká atmosféra panovala u nás. Kluci si to užívali, byla sranda. Všichni žili Dakarem a snažili se dělat první poslední. Doufám, že stejná skupina lidí, která tam byla letos, se sejde i na dalších závodech,“ těší se na další výzvy Mario Kress, kterého nyní s jeho týmem čeká tříměsíční práce na kamionech a do budoucna se chce více zaměřit na elektromobilitu.

Sdílet: